ÚČINKY POTRAVIN PODLE CHUTÍ

Pro Číňany je samozřejmostí, že jídlo plní funkci nejen zasytit a vyživit, ale také je jím možno úspěšně léčit. Čínská nauka o stravování patří k   nejúspěšnějším a nejosvědčenějším stravovacím systémům.

 

TEPELNÉ ÚČINKY POTRAVIN

Důležité je, že vařením a pečením se potraviny jednak zahřejí, jednak se stávají stravitelnější. Syrová strava – těžko stravitelná. Úbytek enzymů je kompenzován  buď konzumací kvašené zeleniny, švestky umeboši, nebo přidáním kvalitní sojové omáčky (před koncem varu) či octa.

Horké potraviny – chrání před chladem a jangově posilují. Umožňují čchi volně proudit a zamezují stagnaci. Používáme hlavně v chladném období. Jsou to např.jehněčí maso, čili, pepř, česnek, svařené víno, atd. Ale – nekonzumovat tyto potraviny před tím, něž půjdeme do zimy – otevírá to póry a chlad snáze vniká do těla. Přílišná konzumace zapříčiňuje přebytek jangu a vysychání jinových substancí. Vede k vnitřnímu napětí, hyperaktivitě, prudké emocionalitě.

Teplé potraviny – zvyšují aktivitu. V chladném období. Dlouho vařené vývary, zeleninové polévky, maso.

Neutrální potraviny – dodávají čchi a harmonizují činnost orgánů. Jsou to hlavně potraviny se sladkou chutí – obiloviny, zelenina obsahující škrob, luštěniny. Posilují jinový i jangový kořen. Chleba – oslabení trávicího ústrojí a vznik vlhkosti v těle. Obilí a vařená zelenina – schopnost vylučovat škodliviny z těla.

Osvěžující potraviny – většina druhů zeleniny a ovoce.  Hodí se pro tvorbu krve (zelené). Konzumovat v létě a na jaře, na podzim a v zimě omezit. Prospívá hlavně lidem s fyzickou aktivitou a těm, co mají přebytek jangu. Jinak syrová strava vede k nedostatku čchi, snížení imunity, vnitřnímu chladu, problémům s trávením. Vařením se tyto potraviny harmonizují, jsou lépe tráveny a vytvářejí v těle daleko více šťáv.

Studené potraviny – chrání před horkem. Jižní ovoce, rajčata, okurky, řasy, minerálky, sůl. Účinky nastupují rychleji a pronikají hlouběji do těla. Ani v létě by neměly tvořit větší podíl stravy, protože oslabují trávení (čchi) ve střením ohřívači. Tím musejí ledviny ve spodním ohřívači vyprodukovat víc tepla a jsou oslabovány. Vede to k nedostatečnosti jangu ledvin a vnitřnímu chladu. Takže i v létě pít teplé nebo vlažné nápoje – ledové způsobují v žaludku šok z chladu. Syrová zelenina a ovoce k snídani poškozuje čchi sleziny a jang ledvin, může docházet k oslabení imunity.

 

ZMĚNA TERMIKY POTRAVIN PROSTŘEDNICTVÍM PŘÍPRAVY

Horko – grilování, pražení, pečení, fritování, dušení v alkoholu

• silnější teplo – sušení, rafinace, leštění (bílá rýže),
• výraznější ohřátí – paření, ohřívání parou, dušení, blanšírování (vložit na chvíli do vroucí vody a ochladit studenou), vaření v tlakovém hrnci, mletí, drcení, lisování (čím je mouka jemnější, tím je víc horká), nakládání do alkoholu.
• mírné ohřátí – odšťavnění, přídavek cukru, kompoty, rozmačkání na kaši, krájení, strouhání.
• mírné ochlazení – namočení do vody nebo sojové omáčky, naklíčení, naložení do oleje.
• silné ochlazení – var ve větším množství vody (do studené), nakládáním od soli, průmyslové zpracování, studené jídlo, přidání ledu.

 

PĚT CHUTÍ

• KYSELÁ CHUŤ -  dřevo, jaro, játra + žlučník – kyselé potraviny = osvěžující účinky. Kyselost působí stahujícím a  odstředivým účinkem, svým zaměřením je jin. Urychluje sklouznutí chuti dovnitř a tím i účinek pokrmů nebo léčivých bylin. Kyselá příchuť potravin a bylin s chladným doplňkem občerstvuje  a uvolňuje jaterní čchi. Dopravuje substance dovnitř těla ( při nachlazení není ideální proto užívat vitamin C, protože do našeho těla pomáhá dopravovat i patogeny – chlad a vítr. Nemoc tak může proniknout hlouběji do těla a zastavit se až v plicích. Lepší jsou potraviny s charakteristikou ostrý-osvobozující povrch, jako je pórek nebo zázvor). Protože kyselá chuť stahuje a zužuje transportní cesty, měli by lidé s poruchami prokrvení (angina pectoris, křečové žíly, hemoroidy, chronicky chladné končetiny, stenózy žil) – hlavně v oblasti srdce – kyselou chuť konzumovat pouze okrajově. Kyselá chuť zlepšuje bolesti hlavy (hlavně ty, které jsou spojeny s točením hlavy, závratěmi, poruchami vidění a pocitem rozskočení hlavy se studenými chodidly) – kyselost stáhne jang z hlavy dolů k nohám.

 

• HOŘKÁ CHUŤ - oheň, léto, srdce + tenké střevo – vede čchi dolů, je jin, podporuje trávení. Posiluje čchi sleziny a zabraňuje nahromadění vlhka.Směřováním energie dolů působí hořčiny tlumivě, uklidňujícím vlivem, ulehčují vstup do meditačního stavu a provádění dechových meditačních cvičení. Při onemocněních Ohně bývá hořká chuť v ústech. Hořko-teplá chuť posiluje srdeční čchi, hořko-studená ochlazuje silný srdeční oheň. Může působit i mírně projímavě. Je využívána k odstranění horka a k rozpouštění žilních a tepenných usazenin (cholesterol). Také jí může být snížen vysoký tlak, nebo neklid, (velmi dobře funguje celer), ale i agresivita a vznětlivost. Lidé, kteří jsou nervózní,  vykazují známky vyprázdnění/nedostatku nebo známky chladu a kteří mají sklon k hubenosti by měli hořkou chuť výrazně omezit. Také při všech poruchách vedení nervových vzruchů (nervové záněty, paréza, hemiplegie, neuralgie trojklanného nervu, odumřelé zuby) by měla být užívána jen velmi omezeně. Hořká chuť uvolňuje játra, podporuje vylučování tekutin a tím se ulevuje krevnímu oběhu. Odstraňuje vlhkost ze spodního ohřívače a tím odebírá živnou půdu pro plísňová onemocnění (i plísňová onemocnění plic). Na podzim a v zimě by měl být ve stravě vyšší podíl hořké chuti, protože vede čchi hlouběji do těla. Ale – příliš mnoho hořké oslabuje obranu, vysušuje a způsobuje  horkost srdce.

 

• SLADKÁ CHUŤ -  země, pozdní léto, žaludek + slezina – klasici ji charakterizují jako kvalitu, která je dosažena dlouhodobým žvýkáním celozrnného obilí, svou chutí se příliš neodchyluje od neutrální chuti. Její povaha je jang – postupně se šíří do všech stran a mírně rozděluje. Rychle posiluje, je-li aktivní čchi spotřebována buď sportem nebo během kratšího onemocnění. Měli bychom se jí ale vyhnout v počáteční fázi nachlazení, protože by docházelo zároveň i k vyživování patologického faktoru. Sladká chuť uvolňuje, zvlhčuje, zvyšuje žízeň a rychle doplňuje deficit šťáv. Proto je využívaná při průjmech a zvracení k doplnění tekutin (hroznový cukr se špetkou soli, nebo černý čaj s hroznovým cukrem a špetkou soli). Sladká chuť přináší lidem s oslabenou Zemí budování svalové hmoty, dokáže uklidnit hubené lidi se známkou vyprázdnění a chladu. Je příznivá při projevech sucha v organismu – suchý kašel, sliznice, kůže a při horečnatých onemocnění, která svým horkem snižují množství tělesných tekutin. Ale – příliš mnoho sladké chuti poškozuje ledviny a způsobuje šedivění vlasů, oslabuje kosti. Spotřebovává při tom velké množství živin, hlavně vitamíny skupiny B. Častá konzumace cukru vede k avitaminóze hlavně těch vitamínů, které chrání nervový systém. Přestože sladká chuť zajistí okamžitou energii, v konečném důsledku organismus oslabuje. Člověk je jaksi „pudinkový“, s většími sklony k nachlazení a plísňovým infekcím (vegetariánská strava má spíše vlhký a chladný charakter). Sladká chuť zhoršuje stav při vlhkosti v těle, např. při výtoku, nadměrném uvolňování hlenu, při senné rýmě. Nadměrné  užívání cukru vede k lenivému a těžkopádnému myšlení a k agresivitě. Je živnou půdou pro vznik degenerativních onemocnění jako je osteoporóza, artróza, impotence, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, pásový opar, plísně, menstruační potíže.

 

• OSTRÁ CHUŤ -  kov, podzim, plíce + tlusté střevo - štěpí a otvírá, tím odstraňuje stagnaci, má tedy jangovou kvalitu. Povzbuzuje proudění čchi napovrch a tam ji rozděluje. Proto můžeme použít ostré chuti k vyvedení vnitřních procesů na povrch, nebo odstranění patogenních škodlivin z povrchu těla. Tím mohou být odstraněny choroboplodné faktory z plic. Protože zrychluje čchi, tak zahřívá. Vyvolává pocení a tak odstraňuje blokády ve šlachosvalových drahách nebo pokožce. Jsou také redukovány tělesné tekutiny, což je vhodné například při otocích kloubů, nebo při hlenových blokádách. Mírní také hlenotvorný účinek některých potravin (mléko, maso). Ostrá chuť chrání před nachlazením, působí také jako karminativum (lék zabraňující tvorbě plynů v žaludku), proti zácpě a rozpouští hromadící se meziprodukty. Čistí dráhy v těle a tím zbavuje játra staženin a uklidňuje mysl. Ostrá chuť zvlhčuje ledviny, zahřívá je a tím  přispívá k jejich uvolněnosti . Obsahují ji téměř všechna afrodisiaka. Při známkách chladu se doporučuje ostře-horká chuť. Ale – trvale zvýšené užívání ostrého koření nebo potravin  může vést k trvalému nachlazení a ke chronickým šlachosvalovým potížím. Svým vysušujícím účinkem poškozuje krev a dochází k nedostatečné výživě svalů a šlach (svalové křeče, zatvrdliny). Kdo se intenzivně věnuje sportu, při kterém se vyvíjí velká rychlost, nebo dochází k napětí a ohybům (i jóga), měl by s ostrou chutí zacházet opatrně. Tučné a ostré pokrmy jsou živnou půdou pro onemocnění jako hypertenze, apoplexie - mozková příhoda, hypertyróza - zvýšená činnost štítné žlázy. Ostrá chuť zhoršuje kondici vysušených, hubených a velmi nervózních lidí. Všichni, jejichž čchi je oslabena nebo jsou u nich velké překážky a zácpy by se měli vyhnout ostré chuti.

 

• SLANÁ CHUŤ - voda, zima, ledviny + močový měchýř - tato chuť ochlazuje a směr jejího pohybu je směrem vzhůru a dovnitř – je výrazně jin.  Zvlhčuje a změkčuje a tím i mírně rozpouští. Dokáže detoxikovat tělo, protože rozhýbává střeva (ale může i způsobit zvracení). Mírně slaná chuť rozpouští zatvrdliny na vaječnících, ve střevech nebo v oblasti štítné žlázy. Také může být úspěšně nasazena při šedém zákalu, nebo zatvrdlinách v měkkých tkáních a ve  svalstvu. Slané potraviny podporují chuť k jídlu, soli s hořkou příchutí odstraňují zácpu (Glauberova sůl). Lidé  fyzicky pracující by měli přijímat každodenně více soli než ostatní. Ale – slaná chuť zvyšuje tepenný tlak, příliš mnoho soli narušuje vstřebávání různých živin a snižuje hladinu vápníku v krvi. Slaná chuť při nadměrné konzumaci vytváří napětí, která útočí zejména na játra a žlučník (agresivita).Také migrény, žaludeční vředy i rakovina žaludku mohou vznikat v  důsledku nadměrné spotřeby soli. Velká konzumace soli vysušuje krev, vyčerpává jin a snižuje její množství.

 

 

DĚLENÍ POTRAVIN

1. POTRAVINY PODLE pH (kyselosti nebo zásaditosti)

Vnitřní prostředí našeho těla je slabě zásadité, je proto optimální přijímat zásadotvorné potraviny jako je zelenina a další rostlinné produkty. Jestliže do těla přijmeme potraviny kyselinotvorné (např. kečup, hořčice, maso, mléko, cukr) tak je nutné vyrovnat pH a to, pokud častěji konzumujeme tyto potraviny, oslabuje energetický systém (toto oslabení se může projevit jako „šlofík“ po obědě, ke kterému bylo vepřo-knedlo-zelo). Dlouhodobé oslabování  energetického systému se může později projevit i ve snížení imunitních reakcí, což vede k různým projevům alergií a dalších potíží.

 

2. POTRAVINY DLE PRINCIPU DĚLENÉ STRAVY

jsou v podstatě rozdělené potraviny podle složení a původu a tento princip navazuje na výše uvedené dělení stravy. Dělí se na :

A) potraviny bílkovinného původu – převážně živočišné  potraviny a kyselinotvorné

B) potraviny sacharidového a polysacharidového původu –  hlavně rostlinné potraviny

C) potraviny neutrální

 

Bílkoviny jsou – maso (a výrobky z něj), vejce, mléko, mléčné výrobky, sojové výrobky.

Sacharidy jsou – obiloviny, těstoviny, brambory, ovoce (pro vysoký obsah cukrů ale bývá považováno za kyselinotvorné).

Neutrální potraviny jsou – veškerá zelenina, houby, klíčky, výhonky, olivy, rostlinné tuky a oleje, ořechy (mimo arašídů), semena. Neutrální nápoje – voda, čaje, zeleninové šťávy.

 

Kombinujeme :  A + C (bílkoviny a neutrální)

                         B + C (sacharidy a neutrální)

                              Nekombinovat A + B !

 

3. DĚLENÍ PODLE LUNÁRNÍHO KALENDÁŘE

zde jsou potraviny rozdělené podle jednotlivých fází měsíce. Orientujeme se podle toho, v jakém typu znamení se nachází příslušný den.

Zemská znamení jsou  Kozoroh, Býk, Panna.

Zemi odpovídá kořen a sůl. Konzumujeme zeleninu rostoucí v zemi, hlavně kořenovou zeleninu. Můžeme víc solit.

 

Ohnivá znamení jsou  Beran, Lev, Střelec.

Ohni odpovídá plod a bílkovina. Jíme tedy plody zeleniny a ovoce společně s bílkovinou (viz dělená strava).

 

Vzdušná znamení jsou  Vodnář, Blíženec, Váha.

Vzduchu odpovídá květ a tuk, preferujeme tedy květy (brokolice, květák aj.).

 

Vodní znamení jsou Ryby, Rak, Štír.

Vodě odpovídá list a sacharidy. V jídelníčku by tedy měla být převážně listová zelenina spolu s potravinami sacharidového charakteru (viz dělená strava).

 

4. DĚLENÍ PODLE KREVNÍCH SKUPIN

toto rozdělení mi nepřipadá úplně šťastné, protože dělí lidi prakticky jenom do 4 skupin a zcela ignoruje daný, a pro stravování velmi důležitý, typ člověka (viz dále). Pro úplnost ale stručně uvádím :  

Krevní skupina 0 (původní krevní skupina na Zemi) – vhodné jsou hlavně živočišné bílkoviny (mimo mléka a mléčných výrobků), méně vhodné sacharidy.

Krevní skupina A – hlavně vegetariánská strava (mimo brambor)

Krevní skupina B – může používat cokoli z živočišné i rostlinné nabídky

Krevní skupina AB – stejné jako B.

 

Toto základní dělení potravin bych označila jako „západní“. Nyní následuje dělení stravy z pohledu čínské medicíny, které je mnohem komplexnější a propracovanější.

 

5. DĚLENÍ A VÝBĚR POTAVIN PODLE ROČNÍHO OBDOBÍ

mělo by být naprosto samozřejmé. Bohužel, nejsme na to zvyklí a je u nás spíš samozřejmostí, že konzumujeme stále stejné potraviny bez ohledu na sezónu.

 

Období jara (je spjato s orgány játra-žlučník a energií větru) – budeme  volit potraviny, které mají rozptylující směr (zahánějí vítr a vyhánějí z těla chlad, popř.choroboplodné původce). Potraviny budou mít pronikavě/ostrou chuť, energie bude neutrální. Přidáme mírně nakyslou chuť, která stabilizuje játra. Strava by měla obsahovat různé listy a naklíčená semena, omezíme již tuky a smažené pokrmy, méně solíme.

 

Období léta (je spjato s orgány srdce-tenké střevo a energií horka) – budeme volit potraviny, se vzestupnou tendencí (odvádí v období tepla kumulující se horko ven z těla). Potraviny tohoto směru mají mírně zahřívací nebo naopak ochlazující energii. Chuť je pronikavě/ostrá a sladká, kvůli stabilizaci jinu  a ochraně vnitřních šťáv přidáme jídla s lehce nakyslou chutí. Potraviny budou podobné jako na jaře, vyhneme se grilovaným, smaženým a fritovaným pokrmům, přidáme větší podíl syrové stravy a krátce dušenou zeleninu.

 

Období pozdního léta (je spjato s orgány slezina-žaludek a energií vlhka) – volíme potraviny s neutrální energií a lehce sladkou chutí. Jde o všechny dozrávající plody, jak ovocné, tak zeleninové. Převažovat by měly lehké, ale posilující pokrmy, které nezatěžují střed. Koření bude stejné jako v létě, můžeme však přidat již lehce zahřívací komponenty. Vhodné jsou zejména různé obilné kaše.

 

Období podzimu (je spjato s orgány plíce-tlusté střevo a energií sucha) – v tomto období bychom měli konzumovat potraviny se sestupnou tendencí, která udržuje energii uvnitř. Chuť bude kyselá a mírně slaná, k vyrovnání použijeme potraviny se sladkou a mírně ostrou chutí a zvlhčující potraviny. Jídla podáváme o něco dříve než v létě, protože i spát chodíme nyní (je-li to možné) dříve.

 

Období zimy (je spjato s orgány ledviny-močový měchýř a energií chladu) – budeme jíst především potraviny se smršťující tendencí. Termický charakter jídel bude vyrovnaný – ani teplý, ani chladný. Z chutí bude převládat hořká, slaná a kyselá, vyrovnávat bude chuť sladká. Mohou se konzumovat potraviny s větším obsahem soli. Používáme zahřívací koření. Zásadně se vyhýbáme citrusovým plodům. Výborné jsou husté, zeleninové polévky.

 

6. STRAVA PODLE KONSTITUČNÍHO TYPU ČLOVĚKA 

podle čínské medicíny jsou čtyři základní  typy lidí, které jsou odvislé na jejich vzezření, chování a podle náchylnosti k onemocnění. Toto rozdělení je pouze orientační, typy se samozřejmě různě prolínají.

 

Horký typ – člověk dynamický, výbušný, stále v pohybu, snadno drážditelný. Většinou vedoucí osobnosti a organizátoři se sklonem k vysokému tlaku, srdečním onemocněním, má zarudlý obličej, trpí na pálení žáhy, má chuť na studené nápoje.

Potraviny – studené až chladné s hořkou chutí. Různé saláty, osvěžující nápoje.  Jídlo by mělo probíhat v klidu, bez rušivých elementů. Měl by se vyvarovat potravin s horkou charakteristikou, ostrého koření, většího množství kávy a alkoholu a grilovaných, pečených či fritovaných pokrmů.

 

Suchý typ – jeho pleť postrádá lesk, vlasy a nehty jsou suché, lámavé, pokašlává. Bývá hubený, neklidný až lekavý a v noci se potí. Má rád pořádek až to hraničí s pedantstvím. Po zdravotní stránce trpí záněty dýchacích cest, suchými sliznicemi, má sklon k depresím.

Potraviny – neutrální,  osvěžující a výživné. Hlavně zelenina, bobulovité a peckovité ovoce, ryby, med aj. jídla jsou nejlepší dušená a šťavnatá.

 

Vlhký typ – tento člověk je typický hromaděním, a to jednak vody v organismu, jednak kilogramy. Trpí otoky, nadýmáním, občasným průjmem. Často si stěžuje na pocit tíhy v těle, bývá unavený po jídle a celkově nepřekypuje energií. Má potíže se zažíváním, později s klouby a páteří.

Potraviny – jídla neutrální  a lehce teplá, spíše vysušující (dýně, kukuřice, kořenová zelenina, hovězí, kuřecí, čerstvý zázvor). Úprava jídel je pečení a dlouhé vaření.

 

Studený typ – trpí zimomřivostí, je bledý a pohybuje pomalu. Trpí na bolesti kloubů, ženy mají bolestivou menstruaci. Mají sklon k poruchám prokrvení tkání, průjmem a bázlivostí.

Potraviny – potraviny neutrální až horké s ostrou chutí (opatrně). Doporučují se jídla pečená a pražená.

 

 SKLADBA JÍDELNÍČKU 

70% obiloviny,

15% vařená zelenina,

5% syrová strava,

5% masa,

5% mléčné výrobky aj.

 

Časový harmonogram :

snídaně – mezi 7-9 hodinou. Měla by být teplá, nejlépe vařená  a výživná. Ideální jsou různé celozrnné obilné kaše (ne s mlékem), které mohou být doplněné oříšky, semínky, sušeným ovocem nebo medem. Jemně sladká chuť prospívá žaludku a slezině a zaručuje dobrý start do celého dne. Kdo dává přednost jiné chuti, může snídat pikantní pokrmy ze zeleniny nebo luštěnin doplněné kořením a bylinkami, popřípadě si dát polévku. K snídani je nevhodné syrové ovoce, ovocné šťávy, mléčné výroby kombinované s müsli nebo chlebem.

 

oběd – kolem 11 hodiny. K obědu můžeme opět mít různé polévky nebo lehké zeleninové jídlo s malým přídavkem bílkovin (maso, ryby). Zde je prostor pro syrovou zeleninu, která je v tomto období nejlépe strávená.  Je ale důležité brát v potaz roční období a vybírat zeleninu podle sezóny. V zimě budeme se syrovou stravou opatrnější, aby nedošlo k přílišnému ochlazení zažívacích orgánů a tím i k horšímu trávení. Výhodou takového stravování je, že se zpravidla vyhneme „poobědové“ únavě a ztrátě soustředění.

 

večeře – nejlépe před 19 hodinou. Jídlo by mělo být příjemně teplé, protože má za úkol zahřát ledviny. Vhodná jsou opět obilná jídla doplněná ovocným kompotem, dušená či vařená zelenina, malé množství hub či luštěnin. Pokud k večeři vynecháme maso a sýry, zajistíme si dobrý spánek a svěžest po ránu.

 

V době mezi jídly si můžeme jako svačinu dopřát různé ovoce (sezónní, ideální by bylo ve formě vlažného nebo teplého kompotu), oříšky a semínka, tekutiny doplňujeme nejlépe čaji, pít můžeme i obyčejnou teplou vodu (s trochou medu, pár kapkami citronu nebo zázvorem), opatrně s různými džusy (výborné jsou teplé jablkové, hruškové či hroznové mošty doplněné skořicí, kardamonem či hřebíčkem), ovocnými koncentráty a minerálními vodami.

 

 

Tyto zkrácené materiály jsou převzaté z připravované Kuchařky a jsou jen orientačním návodem pro zdravého jedince, jsou-li nějaké konkrétní zdravotní problémy, je vhodná celková diagnostika.