Zasadité a kyselé potraviny

Zásaditost či kyselost v potravinách se určuje podle tzv. pH v jednotlivých potravinách.Většinou ale nemáme u sebe indikační papírek, abychom se mohli přímo přesvědčit o výši pH. Proto je dobré vědět,které potraviny jsou zásadité povahy a které kyselé. Při formulování vyvážených jídelníčků platí, že bychom v nich měli mít 80 procent potravin zásaditých a 20 procent kyselých.U zdravého člověka by mělo pH v krvi kolísat mezi 7,3 a 7,5. Při nadměrném zvýšení či snížení této hodnoty může docházet až k ůmrtí.Seřadíme-li zásadité potraviny podle pH od nejvyššího ( silně zásadité ) do nejnižšího ( slabě zásadité), dostaneme:

Špenát syrový, řepa listy, melasa, celer nať, sušené fíky, mrkev, sušené fazole, mangové listy, řeřicha, kyselé zelí, salát listový, rebarbora, kapusta, brokolice, hrášek, houby, květák, ananas, avokádo, rozinky, datle, zelené fazolky, limetky, višně, mandarinky, meruňky, jahody, bílé brambory, grapefruit, citron, ostružiny, pomeranč, rajčata, broskev, maliny, banán, cibule, česnek, hruška, borůvky, jablko, meloun a jablečný ocet, přírodní oleje a tuky, máslo, čerstvé ořechy, brambory, čerstvé mléko, smetana, listová a kořenová zelenina, rajčata, zeleninový vývar, pažitka, petržel, majoránka, sušené ovoce, mandle.

K potravinám zásaditým ještě přiřazujeme  naklíčené obiloviny, sóju, proso( jáhly), a pohanku.

Za neutální potraviny ještě považujeme :

Vlašské ořechy, jehněčí kotlety, med, čerstvá kukuřice a některé mléčné výrobky.

Pokud seřadíme kyselé potraviny podle klesajícího pH :

Mušle, ústřice, čočka, salám, oves, maso hovězí, humr, mořský rak, krabi, treska, výrobky z bílé mouky, mořské ryby, špagety, ořechové máslo, kuřecí a drůbeží maso, buráky, tmavé rýže, pšeničné otruby, losos, biftek, slanina, vejce, veškeré ořechy, máslo a některé druhy tvrdých a měkkých sýrů.

Velmi zásadotvorné potraviny :

Zakysané mléčné produkty, proso, pohanka, řepa, brambory, kořenová zelenina, mandle, kaštany, para ořechy, řasy, jablečný ocet.

Mírně zásadotvorné potraviny:

Klíčky, výhonky, amarant, kukuřice, čerstvá zelenina, avokádo, datle, hrozny, čerstvé ovoce, med, javorový sirup, melasa, čerstvý kokos, sójové produkty, některé druhy luštěnin.

Mírně kyselinotvorné potraviny:

Drůbež, maso z vnitřností, mléko, ryby, obiloviny, kukuřičný škrob, ovesné vločky, italské těstoviny, chřest, růžičková kapusta, kyselé zelí, olivy, švestky, hořčice, fazole, čočka, cizrna, pepř, nealkoholické nápoje, čaj, ocet, sušený kokos, semena, ořevhy.

Velmi kyselinotvorné potraviny:

Máslo, sýry, mořští živočichové, maso, vejce, cukr, výrobky z bílé mouky, zavařované konzervované a sušené nebo sířené ovoce, alkohol, kečup, kakao, káva, většina syntetických léčiv.

Jak ovlivňuje naše strava kyselost organismu:

Podle reakce, která vzniká v organismu po najedení, dělíme potraviny do čtyř skupin :

1. Potraviny,které podporují kyselost: maso,vnitřnosti, vaječné bílky, sýry, tvaroh, luštěniny, růžičkova kapusta, arašídy, ocet, hořčice, sekt, sycené nápoje, celozrnné pečivo
2. Potraviny, které kyselost přímo způsobují: rafinovaný cukr, sladkosti, čokoláda, těstoviny, sušenky, koláče, bílé pečivo, rafinované tuky a oleje, káva , limonády, alkoholické nápoje
3. Potraviny neutrální: stolní voda, přírodní oleje a tuky, máslo, čerstvé ořechy
4. Potraviny podporující zásaditost: brambory, čerstvé mléko, smetana, listová a kořenová zelenina, rajčata, zeleninový vývar, pažitka, petržel, majoránka, ovoce, mandle, nesycené minerálky.

Co jíst, abychom netrpěli překyselením:

80 procent ze skupiny C a D + 20 procent ze skupiny A a B